|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení
Havlínová, Petra ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení. Mezi cíle této práce patřilo zaměřit se na základy péče o pacienty po resekci jazyka a nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými se mohou sestry setkat při péči o tyto pacienty. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část popisuje obor stomatologii a stomatochirurgii, anatomii a fyziologii dutiny ústní. Dále se zabývá orofaciální chirurgií a samotným výkonem resekce jazyka se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty po tomto výkonu. V dalších kapitolách teoretické části se můžeme dočíst o nejčastějších ošetřovatelských problémech u pacientů po resekci jazyka a je zde také popsán ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který popisuje dvanáct vzorců zdraví a ze kterého bude vycházeno v části empirické. Empirická část je věnována vlastnímu výzkumnému šetření. Popisuje se zde metodika a organizace výzkumného šetření. Jednalo se o kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo vytvoření tří kazuistik neboli případových studií s následnou diskuzí. Klíčová slova Karcinom jazyka, Resekce jazyka, Stomatochirurgie, Péče o dutinu ústní, Ošetřovatelská péče
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení
Havlínová, Petra ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení. Mezi cíle této práce patřilo zaměřit se na základy péče o pacienty po resekci jazyka a nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými se mohou sestry setkat při péči o tyto pacienty. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část popisuje obor stomatologii a stomatochirurgii, anatomii a fyziologii dutiny ústní. Dále se zabývá orofaciální chirurgií a samotným výkonem resekce jazyka se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty po tomto výkonu. V dalších kapitolách teoretické části se můžeme dočíst o nejčastějších ošetřovatelských problémech u pacientů po resekci jazyka a je zde také popsán ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který popisuje dvanáct vzorců zdraví a ze kterého bude vycházeno v části empirické. Empirická část je věnována vlastnímu výzkumnému šetření. Popisuje se zde metodika a organizace výzkumného šetření. Jednalo se o kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo vytvoření tří kazuistik neboli případových studií s následnou diskuzí. Klíčová slova Karcinom jazyka, Resekce jazyka, Stomatochirurgie, Péče o dutinu ústní, Ošetřovatelská péče
|
|
| |
|
|
Specifika péče o pacienta po stomatochirurgickém výkonu
CHUMOVÁ, Edita
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u nemocného po stomatochirurgickém výkonu. Pojem stomatochirurgie není synonymem pouze pro chirurgickou extrakci zubu. Pod tímto pojmem se nachází daleko více lékařských ošetření, která jsou jak pro operatéra tak i pro nemocného náročné. Takový nemocný potřebuje po výkonu kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Sestra se orientuje ve specifikách péče a ví, jak o nemocného pečovat. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Úvod teoretické části se skládá ze základních pojmů stomatologie a stomatochirurgie. Dále práce pokračuje informacemi o stomatochirurgickém vyšetření prováděné extraorálně a intraorálně a spolupráci sestry s lékařem. Na tyto informace navazují nejčastěji se vyskytující onemocnění v dentoalveolární a maxilofaciální stomatochirurgii. Na to již navazuje předoperační příprava, ta je dělená na přípravu na plánovaný výkon, která je dlouhodobá, krátkodobá a bezprostřední, na přípravu nemocného v lokální anestezii, na urgentní neplánovaný výkon a přípravu nemocných, kteří jsou dlouhodobě antikoagulačně léčeni. Poté přichází téma, které obsahuje intervence prováděné u nemocného po výkonu, dále požadavky kladené na sestru pečující o tyto nemocné. Nepostradatelné je téma hygieny dutiny ústní, výživy a bolesti. Jsou uvedeny i komunikační a edukační schopnosti sestry a konečná péče o nemocného praktikovanou pomocí rehabilitace orofaciální oblasti. Praktická část je tvořena kvalitativním šetřením pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který je tvořen 24 otázkami. Výzkumný vzorek tvoří sestry z Nemocnice České Budějovice, a.s., které pečují o stomatochirurgicky nemocné, tzn. sestry ze stomatochirurgické ambulance, ORL a očního oddělení. Během výzkumného šetření, bylo zjištěno, že o tyto nemocné je postaráno i na oddělení traumatologie. Proto byl výzkumný vzorek rozšířen o sestry z traumatologického oddělení. Rozhovory byly, po schválení hlavní a vrchní sestry provedeny na příslušných odděleních, kde tyto sestry pracují. Rozhovory jsou naprosto anonymní, se svobodnou volbou respondentky. Po souhlasu respondentek a staničních sester byly rozhovory zaznamenány na diktafon v mobilním telefonu. Výzkumné šetření se uskutečnilo na začátku měsíce března. Polostrukturovaný rozhovor je tvořen základní charakteristikou respondentky. Dále bylo zjišťováno, o jaké nejčastěji stomatochirurgicky nemocné respondentky na svém oddělení pečují. Po úvodu do problematiky následují otázky charakteristické pro zkoumanou oblast, tudíž se otázky týkají stravování, hygieny a edukace, dále jsou rozhovory neplánovaně rozvíjené o další otázky. Záznamy z rozhovorů jsou zaznamenány přepisem do bakalářské práce a výsledky zpracovány kategorizací. Pro toto výzkumné šetření byly stanoveny celkem tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 : Jaká jsou specifika stravování u nemocného po stomatochirurgickém výkonu? Výzkumná otázka 2 : Jaká jsou specifika hygienické péče dutiny ústní u nemocného po stomatochirurgickém výkonu? Výzkumná otázka 3 : Jak sestra edukuje nemocného po stomatochirurgickém výkonu? Na všechny výzkumné otázky bylo zodpovězeno. Výsledky práce budou přístupné studentům, kteří se během své praxe setkávají s těmito nemocnými a sestrám, které o tyto nemocné pečují. Výsledky budou sloužit k rozšíření či doplnění informací v oblasti péče po výkonu u těchto nemocných. Proto byly získané informace zpracovány jako informační materiál, který bude zpřístupněný v elektronické podobě. Podoba informačního materiálu je uvedena příloze (Příloha 4).
|
|
|
Péče o dutinu ústní nemocného během hospitalizace v nemocnici
CINCIALOVÁ, Kateřina
Pod pojmem hygiena dutiny ústní (orální hygiena) je myšleno soubor opatření, která mají zamezit vzniku onemocnění parodontu a tvrdých zubních tkání a jeho další progresi. Přesto patří tyto onemocnění mezi nejběžnější a nejrozšířenější lidské nemoci, kterým ovšem lze předejít vhodnou péčí a správným výběrem pomůcek. Mezi nejčastější tyto onemocnění se řadí zubní kaz, záněty dásní, zvýšená tvorba zubního kamene. Každý z nás by měl hygienu dutiny ústní provádět denně, dle svých návyků. A správným výběrem pomůcek předcházet vzniku nežádoucích onemocnění. V nemocničním zařízení během hospitalizace pacienta často dochází ke změnám frekvence a návyků v souvislosti s onemocněním. U nemocných s poruchou soběstačnosti z jakéhokoliv důvodu by se měla o péči o dutinu ústní postarat sestra. Sestra by si také měla zjistit, jaké má pacient návyky a zda-li používá nějaké speciální pomůcky a měla by péči, na kterou je pacient zvyklý, zajistit. Prioritou každé sestry by mělo být poskytovaní kvalitní ošetřovatelské péče, se kterou by byli pacienti spokojeni, a byly by saturovány jejich potřeby. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit názory pacientů na péči o dutinu ústní při hospitalizaci v nemocnici. Druhým cílem bylo zjistit, jaké možnosti v péči o dutinu ústní pacientovi poskytuje dané oddělení. Porovnat názory soběstačných a nesoběstačných pacientů, bylo třetím cílem. Čtvrtým cílem bylo zjistit úlohu sestry v péči o dutinu ústní u soběstačných a nesoběstačných pacientů. Na základě výsledků jsme si potvrdily hypotézu č. 1, ve které jsme předpokládaly, že pacienti pociťují změnu v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Můžeme konstatovat, že také hypotéza č. 2 byla potvrzena a to, že pacienti mají nedostatečné možnosti v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Také byla potvrzena hypotéza č. 3, že sestry znají možnosti péče a prostředky o péči o dutinu ústní a hypotéza č. 4, že sestry nezjišťují návyky týkající se péče o dutinu ústní. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována pomocí rozdaných dotazníků a strukturovaného rozhovoru. Výzkumnými vzorky byly sestry a pacienti na daných odděleních (neurologickém, interním, chirurgickém a ortopedickém) Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Tábor a.s. Výsledky tohoto výzkumu bychom mohli použít jako zpětnou vazbu pro managament nemocnice k využití na zlepšení hygienické péče o dutinu ústní. Je nutné zajistit opatření ke zlepšení v této oblasti. Sestry by se měly aktivněji zjišťovat návyky a pomůcky, které pacienti používají k péči o dutinu ústní. Také je důležité, aby sestry aktivně nabízely pomoc pacientům, kteří ji potřebují a snažily se zajistit takovou péči, na jakou jsou zvyklí. Největší odměnou pro sestry by měla být především spokojenost pacienta.
|
host ::
RSS.